• Adresa:

    Dobrovského 2062/21, 350 02 Cheb

  • Klient:

    Město Cheb

  • Typ prací:

    Restaurátorské práce

  • Realizace:

    2000–2003

Historie místa spadá až do období 9. století, kdy na území Chebu žili Slované. Právě na místě dnešního hradu se nacházelo raně středověké slovanské hradiště s kostrovým pohřebištěm, jehož existence vyvstala najevo v průběhu archeologických výzkumů. Ke změnám došlo v průběhu 12. století. Vzhledem ke vzdálenosti od Prahy a nízkému počtu obyvatelstva, vliv Přemyslovského knížectví v oblasti Chebska slábl. Lokalita byla postupně připojena k bavorské Severní marce. Původní slovanské hradiště bylo přestavěno v kamenný hrad.

Na kompletním restaurátorském průzkumu, který probíhal v letech 2000–2003, se podílela řada odborníků ze specializovaných pracovišť. Na základě řady průzkumů tak mohl být vypracován nejvhodnější detailní postup restaurátorských prací. Práce probíhaly na exteriéru, ale zejména v interiérech dolní a horní kaple. K náročným částem zásahu našich restaurátorů patřilo též vypracování a následná realizace opatření pro snížení vlhkosti v prostorách dolní kaple, která výrazně narušovala památku.
Vzhledem k mimořádné hodnotě románské kaple pracím předcházely rozsáhlé průzkumy, na nichž spolupracovala řada odborníků mnoha oborů. Odrazovým můstkem byl archeologický výzkum provedený chebským muzeem pod vedením PhDr. Petra Šebesty, který probíhal v letech 1997 – 1998, navazující archeologické průzkumy z roku 2000 byly zaměřeny na kapli sv. Martina.
K důležitým částem patřil rozsáhlý petrografický průzkum stavebního kamene a omítek, dále výzkum silikátové analýzy historických omítek, měření salinity kamene či mikroskopický průzkum vzorků fragmentů původní barevnosti. Díky odbornému zhodnocení, byla zjištěna původní složení historických malt. Na základě těchto vědomostí restaurátoři volili nejvhodnější materiál, který splňoval vysoké nároky na kvalitu sanačních směsí. V případě havarijního stavu konkrétního stavebního prvku, umožnily petrografické rozbory vyhledat současnou lokalitu, kde se těží horniny nejvhodnější ke zhotovení uměleckých kopií.
Pro vhodně zvolený způsob konzervace kamene, bylo stanovení salinity nevyhnutelné. Koncentrace trojice sledovaných solí (síranů/chloridů/dusičnanů) nebyla příliš ohrožující. Výjimku tvořily dlaždice na podlaze.